Většinu titulků zabírá koronavirus, ale jsou i jiná aktuální témata. Pandemie nepandemie, stále jsme nuceni řešit situace, které nám přidělávají vrásky z jiného důvodu. V souvislosti se škůdci dřeva nám sice nejde o zdraví, ale ve hře je stále hodně – někteří zástupci hmyzí říše mohou zdevastovat bydlení tak, že si náprava vyžádá nákladnou investici. Navíc nejde jen o brouky, obvykle jim věrně sekundují plísně a dřevokazné houby. Jejich kooperace bývá ještě ničivější: plíseň naruší strukturu povrchu dřeva a trhlinami se dovnitř snadno dostane dřevokazný hmyz.
Pozor na nenápadnou plíseň
K nejobávanějším škůdcům dřeva zcela oprávněně patří tesařík krovový, červotoč či houba dřevomorka. Co naopak podceňujeme, je přítomnost plísní. Nejdříve se objeví v podobě menších a poměrně nenápadných útvarů, ovšem za příznivých podmínek se rychle rozšíří a vytvoří velmi odolné kolonie.
Na seznamu nejodolnějších zástupců dřevokazných plísní najdete například plíseň hlavičkovou, které se daří ve velmi širokém teplotním rozmezí. Přežívá v teplotách od -80 °C do 90 °C, což v praxi znamená, že se jí konvenčními metodami (větráním či seškrábáním) jen tak nezbavíte. Efektivní je naopak impregnace. Bezprostředně po aplikaci nátěru dojde k zahubení mikroorganismů a prevenci před dalším napadením.
Včasná prevence je základ
Problém nastává v případě, kdy se hlouběji do struktury dřeva dostanou larvy dřevokazného hmyzu. Bez ohledu na druh může jejich řádění skončit katastrofálně. Výjimečné není ani narušení statiky stavby. A zatímco v případě plísní je efektivní prevencí bedlivé hlídání vlhkosti vzduchu nebo opatření dřeva fungicidním přípravkem, na hmyz platí aplikace impregnace – insekticidu.
Mějte však na paměti, že kontaktní postřik insekticidem neřeší ozdravení již napadeného dřeva. Jakmile se larvy červotoče či tesaříka dostanou hlouběji, je třeba urychleně jednat a použít některou z účinných metod likvidace (např. mikrovlny). S tím vám poradí odborníci.